Letos v únoru jsem se stihla za kulturou vypravit jen dvakrát. Nevadí, řekla jsem si, v březnu to doženu. A než jsem se rozkoukala, kultura přestala existovat. Ale já jako její pouhý příjemce opravdu nejsem tím, kdo by měl naříkat. 

Ti, co by naříkat mohli, nesložili umění do klína, ale snažili se nás, zmlsané, bavit a zkulturňovat dál. A přesunuli nám kulturu do pohodlí obýváků. Teď už to sice vypadá, že se vše vrací do starého rámu – kulturní instituce mají povolení otevřít, ale za takových podmínek, že se to většině z nich stejně nevyplatí. 

Jakou kulturu si tedy můžeme do prázdnin užít?

Pražské jaro

Alternativní program festivalu začíná už zítra 11. května, tradičně jedním z nejkrásnějších symfonických cyklů – Mou vlastí. Sledovat ji můžeme na ČT Art a půjde o zajímavě seskládaný záznam z uplynulých ročníků (výběr z let 1968 až 2017). Čekám, že to bude dokonalý… možná si poprvé v životě vezmu ke sledování televize večerní šaty, ať nekazím dojem. 

Celkem se uskuteční 11 pražskojarních koncertů – některé bude přenášet ČT Art, jiné budou online na webu festivalu. A pro mě je velmi milým bonusem radost, že živé přenosy bude moderovat Ondřej Havelka. Je to rozhodně výjimečná příležitost vidět většinu programu Pražského jara, tak ji nepropásněte.

Do kina v autě

Většina kin sice v pondělí 11. května otevře třetiny svých sálů, i tak tahle divná doba přinesla nový fenomén, který se u nás dosud pořádně neuchytil – autokina. Už teď jich funguje hned několik napříč celou republikou. Zajímavý projekt, o kterém tady padne pár slov, je pak ArtParking festival. Dojet za ním můžete do Pražské tržnice a na Nákladové nádraží Žižkov. Přidávají se ale i další města (třeba Příbram) a těšit se můžete nejen na filmy, ale i na koncerty a divadlo. Mně osobně se moc líbí jejich motivace: „Sledovat divadlo živě přes internetovou webkameru nebo poslouchat streamovaný koncert je fajn, ale trochu jako líbání přes roušku. Myslíme, že živé umění nutně potřebuje sdílený okamžik tady a teď.“ To zní dobře, ne? Tak koukněte na program.

Muzea virtuálně

Procházet si muzea v sedě, je pro nás lenochy vlastně hrozně pohodlná věc. Ale zase netoužím po zadku s prosezeninami, takže se těším i na výpravy do reality. V té virtuální si momentálně užívám třeba on-line výstavy Národního muzea. „Prošla“ jsem si tam už České národní povstání a taky zajímavý příběh největšího a asi nejoblíbenějšího exponátu – kostry plejtváka myšoka.

Hotovým pokladem s celou hromadou zlaťáků v podobě virtuálních prohlídek je pak Google Arts & Culture, kde se můžete vypravit do více než 2 000 muzeí a archivů celého světa. 

Když nemůže návštěvník do muzea, přijde holt muzeum k němu.

Ze záznamu

Pokud máte ještě volný čas a kulturní slinu, v rámci projektu #kulturažije pod Mall.tv najdete už hodně slušnou databázi odvysílaných koncertů a představení a další přibývají. A protože právě divadla zůstávají zatím zavřená, mé tipy ke sledování jsou: Zavirovaná besídka divadla Sklep (živě 11. 5.), Bláznivý Petříček z La Fabriky (záznam) a Černá díra z Dejvického divadla (záznam).

Tak snad tohle blbé období ve zdraví překonají obě strany uměleckého dění – poskytovatelé i příjemci.